Kreativní osobnosti a silné individuality hledají neotřelé bydlení odpovídající jejich svobodomyslnému duchu. Pokud mají navíc zálibu v industriálu, nacházejí uspokojení v loftech, nekonvenčních prostorech vzniklých přestavbou nevyužívaných průmyslových objektů. Charakteristický je velký prostor výškou zabírající dvě nebo více běžných pater, vertikálně rozčleněný galerií, ale vždy se zachovaným průhledem od podlahy až ke střeše.
Historie
Bydlení v loftech objevila a zpopularizovala nejdříve americká avantgardní smetánka v šedesátých letech minulého století, úplně první byl nejspíše Andy Warhol se svou Silver Factory. U nás se začaly první byty tohoto typu objevovat v devadesátých letech v osiřelých továrnách a halách a dodnes vznikají spíše individuální adaptací vhodných prostor, než jako developerské projekty. Podstatnými vlastnostmi totiž musí být nezaměnitelnost a unikátnost, kterých se nedá docílit řadovou výstavbou. Zároveň nejde o žádné squaterství, lofty jsou velmi exkluzivní a drahé bydlení jak na pořízení, tak na údržbu a provoz. Jejich cenu dále zvyšuje poloha v dříve průmyslových městských čtvrtích, které jsou dnes součástí širšího centra a patří tedy mezi nejdražší lokality.
Materiály, detaily a semafor u postele
Loftové byty vzniklé adaptací starých továrních hal mají přiznané původní stavební prvky – neomítnuté cihly, surový beton, ocelové nebo litinové konstrukce, nezakryté armatury. Čím více detailů zůstane zachováno, tím lépe. Nové prvky by měly nést známky opotřebení, z dřevěných podlah je proto nejlepší kartáčovaná. Další zařizovací předměty musí být s tímto konceptem v relaci. Fantazie architektů a designérů zde nabírá obrátky a výsledky bývají dokonalé i vtipné, v každém případě originální. Najít pro adaptaci interiér, kde zůstaly v podlaze pražce a koleje po tovární vlečce, nebo kam se dá vstupovat původními plechovými vraty, to je architektův sen. Hrát si pak s detaily čirá radost. Autor článku ví o bytě, kde majitel rozsvěcí závěsným ovladačem jeřábu a koupelnu má vymezenou žlutočernou páskou.
Dispozice pro sběratele letadel
Typický znak loftů je otevřený prostor s minimem příček a dveří. Otevřené místnosti s galerií nemusí působit útulně a rozhodně se nejedná o bydlení pro každého. Ač jsou prostory velmi naddimenzované, absence příček je důvodem, proč se nehodí pro spolubydlení více lidí, nebo početnější rodiny. Na druhou stranu – chcete-li mít doma tělocvičnu (vzpomínáte si, jak bydlela hrdinka filmu Flashdance?), nebo sbíráte lokomotivy, loft je přesně pro vás.
Odolná podlaha
Industriální bydlení není vymazlená světnička, ve které se denně vytírá pečujícím přípravkem s šeříkovou vůní. Tam kde není na podlaze litý beton, bývá podle charakteru surové dřevo nebo nějaký druh kameniny. Je-li potřeba položit novou podlahovou krytinu, volí se ta nejodolnější. Hybridní dřevěné podlahy nebo rigidní vinyly se hodí i do místností, kde se může rozlít voda a mají díky korundovému laku velmi odolný povrch. Šikovné je i to, že není potřeba ani na velkých plochách tvořit dilatační spáry.
Lofty v novostavbách
Je zřejmé, že vhodných staveb pro takovéto adaptace je jen omezeně a poptávka po nevšedním bydlení převyšuje nabídku. Lofty v novostavbách už ovšem nemají vyhraněný industriální charakter, jde spíše o ateliérové bydlení v podkroví , nebo v nástavbách. Zachovaná zůstává myšlenka vysokého prostoru částečně přepaženého s velkými okny a netypickými dispozicemi. Velkoryse pojaté bývají společné obývací prostory s kuchyní. Jinak jsou jednotlivé obytné místnosti konvenčních rozměrů a oddělené a členové rodiny se zde vzájemně neruší. Lofty se většinou neobejdou bez podlahového vytápění, které příjemně a rovnoměrně temperuje i vysokou halu. Podlahové topení je bezúdržbové a v kombinaci s dřevěnou podlahou je základem tohoto pohodlného a luxusního bydlení.
zdroj fotografií Pixabay