V čase velké módy propojených kuchyní a obývacích pokojů jde volání po separátní kuchyni vysloveně proti proudu. My ale doporučujeme všechny klady a zápory zvážit. Možná zjistíte, že vařit v obýváku a klábosit s návštěvou u zapnuté digestoře není až tak komfortní, jak vám interiéroví architekti tvrdí.
Člověk, tvor společenský
Předchozí generace ve starých chalupách trávily všechen čas ve světnici (sednici, seknici aj.) Byla to větší a často jediná obyvatelná a vytápěná místnost v chalupě, chodbou oddělená od hospodářské části domu. Ve světnici stála kamna/pec a odbýval se tam veškerý domácí život od vaření a stolování po drobnou domácí výrobu a spaní. V měšťanských domech a panských sídlech pak byly kuchyně oddělené, a to proto, že v nich pracoval personál. Jiné uspořádání domu souviselo s odlišným životním stylem vyšší společenské třídy. Domy vystavěné v druhé polovině 20. století jakoby napodobovaly život vyšší třídy – místnosti, kde se pracovalo byly oddělené od obývacích pokojů určených k odpočinku, sledování televize apod. Zásadní ovšem bylo, že byty v panelových domech se stavěly malé a malé byly tím pádem i kuchyňky, které namnoze neměly ani okno. Vaření v nich nebylo komfortní.
V současnosti jsou velké propojené prostory naprostý standard. Je to tak v novostavbách a směřuje k nim i každá přestavba ve starším bytě či domě. Jeden z důvodů je nepochybně ten, že se tak ušetří čtvereční metry za příčku a dveře, což zejména při rekonstrukci malých bytů přinese vždy ohromující výsledek v podobě nečekaně velkého vzdušného prostoru. Lépe se najde místo pro jídelní stůl apod. Výsledkem je často hlavní místnost na obdélníkovém půdorysu, kde je u jedné stěny instalovaná kuchyňská linka. Složitější půdorys umožňuje alespoň optické rozdělení kuchyňským ostrůvkem.
Propojení obývacího pokoje a kuchyně má své očekávané benefity, ale zároveň také některé nepohodlné nedostatky.
Co je na propojených místnostech skvělé?
- rodina je více pohromadě,
- ten, kdo vaří, se může teoreticky účastnit společenského života rodiny, vidí při práci na televizi apod.,
- větší a vzdušnější prostor,, kde se člověk dobře cítí,
- ušetřené metry plochy za příčku a dveře.
Některé nepohodlné nedostatky
- Kuchyňské pachy
Pokud v kuchyni opravdu vaříte, šíří se kuchyňské pachy v celém prostoru. Za určitých okolností to nemusí vadit, ale pokud zrovna nemáte hlad, nebo se něco připálí, je to nepříjemné. Nemluvě o tom, že zřejmě nebude možné vařit, pokud máte zrovna návštěvu, kterou jste neplánovali na jídlo pozvat.
- Hlučný odsavač par
Jaké pachy? Máte přece digestoř! Musíte mít ale opravdu výkonnou jednotku a přitom pokud možno tichou, aby bylo i při vaření v celém prostoru příjemně. Jinak zkrátka v obýváku hučí odsavač par před obědem i před večeří, nejčastěji o víkendu. A nejsou to zrovna ty chvíle, kdy se děti chtějí dívat na pohádku?
- Společenský život hospodyňky
Při vaření a zapnuté digestoři bude jen obtížně chytat, co si povídají ostatní o tři metry dál na pohovce, nebo co se děje na obrazovce. Možná by kuchař/ka lépe ocenil/a, kdyby si mohl/a pustit v kuchyni svůj oblíbený podcast. Jenomže nemůže, rušil/a by ty, kteří mají v obývacím pokoji zrovna jinou zábavu.
- Pořádek za každých okolností
V kuchyni musí být vždy uklizeno a čisto. Nikomu nepodsouváme, že je nepořádník, ale každá návštěva automaticky přijde i do kuchyně a pak i drobky na kuchyňské lince mohou být trapas.
Separátní místnost, do které není vidět, když se to nehodí, má oddělené mikroklima i akustiku má prostě něco do sebe, co myslíte?
zdroj fotografií Pixabay a Barlinek